Podruhé v tomto roce trápí některé oblasti Čech a Moravy výrazné sucho. Zásoby vody v kořenové vrstvě půdy jsou podle zprávy Českého hydrologického ústavu (ČHMÚ) místy až extrémně nízké. Nejhůře na tom jsou střední Morava a Poohří. V červenci musely některé kraje kvůli suchu v kombinaci s vysokými denními teplotami zavést opatření proti vzniku požárů. Nyní zatím nikde nedosáhlo riziko vzniku požárů nejvyššího stupně.

Současné sucho je důsledkem teplého babího léta, tedy většinou slunečného počasí s nedostatkem srážek. Minulý týden napršelo průměrně jen pět litrů na metr čtvereční, uvádějí webové stránky ČHMÚ. Víc srážek spadlo jen v Krušných horách a na severovýchodě Moravy, a to do 30 litrů. Nejvyšší denní teploty jsou ve srovnání s červencem, kdy stoupaly až k 36 stupňům Celsia, o víc než deset stupňů nižší a většinou se ani neblíží teplotním rekordům pro dané dny. Index vzniku požárů zatím nyní nikde nedosáhl nejvyššího, pátého stupně, v nejsušších místech ale tabulky ústavu hovoří o čtvrtém, tedy vysokém stupni. Pro většinu území platí středí třetí stupeň. Vzhledem k předpokládanému vývoji počasí lze podle meteorologů v následujícím týdnu očekávat další pokles půdní vláhy na celém území. Vlhkost vyjadřuje míru množství vody v půdě ve vztahu ke schopnosti rostlin vodu využívat. V červenci byla na většině území státu v půdě jen pětina vody, kterou by byly schopny rostliny využít. Nyní je na nejsušších místech podíl menší než deset procent, na většině míst nepřesahuje 30 procent. Vlhkost půdy se měří ve třech vrstvách, a to do deseti centimetrů, do půl metru a metru. Pro rostliny je nejdůležitější vrstva prostřední, kam jim sahají kořeny. Z množství vlhkosti půdy a toho, jak velké množství vody musejí na slunci rostliny vydávat, počítají experti index nebezpečí požárů. Jde o vyjádření náchylnosti vegetace ke vzplanutí, například od nedopalku cigarety.
(ČTK) 27.9.2006