Vedra přinášejí zhoršení kvality ovzduší a riziko požárů



Meteorologové varují před vysokými teplotami, které budou ode dneška do sobotního večera panovat v celém Česku. Ve stejném období bude horko a sucho znamenat také zvýšené nebezpečí požárů.

Vysoké teploty se odrážejí v kvalitě vzduchu, na řadě míst byl dnes překročen limit pro množství ozonu, nejvíc k 16:00 v Lomu na Ústecku, limit 180 mikrogramů na metr krychlový tam byl překročen o 50 mikrogramů. K 17:00 byla nejvyšší naměřená hodinová koncentrace ozonu zjištěna v pražských Stodůlkách a Libuši, kde hodnoty dosáhly 214, respektive 207 mikrogramů na metr krychlový. Víc než limit hlásily i stanice v Mostu, Teplicích, Litoměřicích, Pardubicích a Brně. Pokles hodnot pod přípustný limit se očekává kolem osmé hodiny večer. Nejvyšší denní teploty by dnes mohly dosáhnout 30 až 35 stupňů Celsia, ve čtvrtek 32 až 37 stupňů, v pátek 30 až 34, na východě Moravy a Slezska až 36 stupňů Celsia. V sobotu meteorologové očekávají teploty 29 až 33 stupňů Celsia. Počasí bude v Česku nadále ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu, ve které se vzduch nad střední Evropou prohřívá. V pátek postoupí od západu do střední Evropy slabá studená fronta. Další studená fronta, která bude postupovat od západu přes české území v noci na neděli, přeruší období s vysokými teplotami. Meteorologové očekávají zvýšenou koncentraci přízemního ozonu v celém Česku i ve čtvrtek odpoledne. Ozon dráždí především dýchací ústrojí, stahuje dýchací cesty, zvyšuje jejich odpor a ztěžuje dýchání zejména u astmatiků, malých dětí a starších lidí. Poškozuje ochranné komponenty oka a tělové bílkoviny. Plicní tkáň se kvůli němu stává propustnější pro alergeny a snižuje se odolnost vůči infekci, uvádějí meteorologové na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vysoké teploty a deficit srážek budou podle nich v následujících dnech zvyšovat nebezpečí vzniku požárů. Lidé by se měli chovat tak, aby toto nebezpečí eliminovali. Podle ČHMÚ je také nutné počítat se zhoršením kvality povrchových i podzemních vod, usycháním vegetace a menší či větší neúrodou zemědělských plodin. Ve specifických případech by se mohla zhoršit epidemiologická situace a mohly by se rychleji šířit nákazy. Meteorologové rovněž varují před přehřátím a dehydratací organismu. Doporučují proto lidem, aby nepobývali na slunci v poledních a odpoledních hodinách. Na přímém slunci by také neměli nechávat děti, zejména ve stojících automobilech. Lidé by také měli omezit tělesnou zátěž a více pít - neslazené nealkoholické nápoje bez kofeinu a minerální vody. Děti vážící do 20 kilogramů by měly vypít 1,5 až dva litry denně, starší děti a dospělí kolem tří litrů denně. Při pobytu na slunci je nutné používat ochranné prostředky.
(ČTK, ČHMÚ) 19.7.2006