Sucho, které postihlo s různou intenzitou celé území České republiky, se bude zřejmě prohlubovat. Podle předpovědi budou totiž i následující dny tropické. Doprovodí je sice místy bouřky, lokální deště ale trend ubývání půdní vlhkosti nezvrátí. Řekl to vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu Tomáš Vráblík.

Postupně klesají i hladiny podzemních vod, zásoby jsou však na většině území nad dlouhodobým průměrem. Ústav dnes na svých internetových stránkách zveřejnil mapky, ze kterých se lidé dozvědí, jaké intenzity sucho dosahuje v jejich kraji. K bodu, ve kterém rostliny nenávratně schnou, se blíží vlhkost půdy v Moravskoslezském úvalu, tedy v části Moravskoslezského kraje, na Hané, Olomoucku a v části jižní Moravy. Podobně je na tom také Plzeňsko a Klatovsko. Na Plzeňsku si dělají vrásky pěstitelé kukuřice. "Pokud sucho potrvá ještě dva nebo tři týdny, bude sklizeň mizivá. Plodina je nyní v polovině vegetačního období a potřebuje vláhu. Když bude sucho, zrno nevyroste a uschne. Při krmení dobytka by se muselo nahrazovat obilím, ale to bude mít také menší výnosy," řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma. Parné počasí trápí také drobné zahrádkáře. "Normálně zaléváme jen ráno, v těchto vedrech ale musíme i večer. Pomalu nám dochází dešťová voda, kterou máme v sudech. Všechno navíc zraje až o týdny dříve, než má. Například brambory budeme kopat už nyní, normálně to bývá v polovině srpna," řekla Jana Dreiseitlová z Přerova. Na sucho doplatí zřejmě také společnost Sady Životice z Havířova na Karvinsku, která se s přibližně 80 hektary řadí k významnějším pěstitelům jablek v tuzemsku. "Nemůžeme zavlažovat, nejsme k tomu technicky založeni," řekl zástupce společnosti. Vlhkost vyjadřuje míru množství vody v půdě ve vztahu ke schopnosti rostlin vodu využívat. Na většině území státu je tak v půdě jen pětina vody, kterou by byly schopny rostliny využít. Vlhkost půdy se měří ve třech vrstvách, a to do deseti centimetrů, do půl metru a metru. Pro rostliny je nejdůležitější vrstva prostřední, kam jim sahají kořeny. Z množství vlhkosti půdy a toho, jak velké množství vody musejí na slunci rostliny vydávat, počítají experti index nebezpečí požárů. "Jedná se vlastně o to, jak je vegetace suchá čili náchylná ke vzplanutí, například od nedopalku cigarety," vysvětlil Vráblík. Poměr nyní na většině území činí čtvrtý nejvyšší z možných pěti bodů. Vráblík předpokládá, že pokud nepřijdou intenzivní deště, objeví se na mapě Česka i pětky. Vlhkost půdy měří meteorologové vždy pod trávníkem, takže její intenzita v jiném porostu je odlišná. Záleží na lokálních podmínkách. Například v borových lesích, které jsou obvykle suché, hrozí riziko požáru zřejmě víc než v bučinách s větvemi, které stíní. Vlhko by se mělo držet i v lužních lesích. V mělké síti podzemních vod postupně klesají hladiny, ale na většině míst jsou podle ústavu hodnoty nad dlouhodobým průměrem. Snižuje se také vydatnost sledovaných pramenů. Vzhledem k předpokládanému vývoji počasí lze podle hydrologů očekávat setrvalý pokles hladin mělkých podzemních vod. Nejhlouběji spodní voda klesne zřejmě na přelomu srpna a září.
(ČTK) 21.6.2006