Letošní zima je podle meteorologů nejdelší za posledních více než 30 let. Jiná měřítka, podle kterých se zimy porovnávají, přitom extrémem nejsou. Výška sněhové pokrývky je na většině území republiky menší než loni, také množství sněhu, které napadlo najednou během čtyřiadvaceti hodin, jen málokde překonalo rekord. "Délka letošní zimy je tedy asi jejím jediným extrémem," uvádí náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Extrémní zima jen na čtvrtině území
Zima začala prvním sněhem v polovině listopadu, na mnohých místech leží od té doby až dosud. A to nejen na horách. Nepřetržitě přes čtyři měsíce je i v některých níže položených místech. "Že by na takhle velké ploše tak dlouho ležel sníh, to se nestalo od roku 1970," uvádí meteorolog. Celkově ale zima podle něj nijak nevybočuje, lidé jen silnějším zimám v posledních letech odvykli. Extrémní zima se také netýká celého území republiky. "Jen přibližně na čtvrtině území jsme naměřili více sněhu než někdy předtím. To území tvoří dva pásy - od jihovýchodní Šumavy přes Českomoravskou vrchovinu do Jeseníků a od Jablunkovské brázdy před Beskydy k Vsetínským vrchům," říká Tolasz.

Letošní rekord - dva a půl metru sněhu
Nejvíce sněhu letos meteorologové naměřili na Labské boudě, kde 12. a 13. března leželo 260 centimetrů sněhu. Loni to přitom bylo přes tři metry. Na Lysé hoře bylo v únoru 242 centimetrů, na Šeráku v Jeseníkách naměřili 225 centimetrů. "V historii se v Beskydech běžně vyskytovaly tři metry sněhu například v 70. letech, i když to bylo třeba jen jeden, dva dny v roce," říká meteorolog. Na Labské boudě však sníh leží bez přerušení už od poloviny listopadu. "Stejně tak Desná v Jizerských horách, Jeseník, Šerák - tam všude leží sníh stejně dlouho a je to jedno z nejdéle trvajících období v historii. Sníh ale od poloviny listopadu leží i v jihočeském Husinci nebo západočeských Klatovech. I když tam sněhová pokrývka není souvisle, ale počet dní je určitě vyšší než kdykoli v minulosti," uvedl.

Beskydy před silvestrem zmizely ve sněhu
Ani podle množství sněhu, které napadlo za 24 hodin, letošní zima nijak nevybočuje. Pouze na čtvrtině území meteorologové zaznamenali hodnoty, které by převyšovaly dosavadní extrémy. K jim zmíněným místům se tady přidává i oblast Polabské nížiny, Hradecko, Pardubicko a Kolín. Rekordem je 50 až 60 centrimetrů za 24 hodin - tato nadílka napadla na východě země. "Bylo to hlavně 30. prosince. Ve Frenštátě napadlo 65 centimetrů, což je pro toto místo s nadmořskou výškou přibližně 500 metrů opravdu nevídaný extrém, nic takového tam v životě nebylo, ale jednalo se o relativně malou plochu," říká Tolasz. Den před Silvestrem napadlo podobné množství sněhu na několika dalších místech v Beskydech. Historie jako nejvyšší hodnoty pro 24 hodin uvádí přibližně stejná čísla - tato data se ale týkají vrcholků hor. Rekord v množství čerstvého sněhu drží Deštné v Orlických horách, kde napadlo během 5. března 1970 přesně tři čtvrtě metru sněhu. O sedm let později v Bohdalově na Žďársku spadlo už 2. listopadu 72 centimetrů. Letošní zima se příliš neliší od průměru ani teplotně. Pouze únor byl studený a jako měsíc podprůměrný. Koncem ledna naměřili meteorologové několik třicetistupňových mrazů, což se podle Tolasze nestalo už několik let.
(aktualne.cz, ČHMÚ) 23.3.2006

Podle meteorologa Hubera Hoyera z Rožmitálu pod Třemšínem nebyla letošní zima extrémně chladná. Zvláštností tak byla pouze doba trvání mrazivého počasí, teplotní rekordy ale nepadly. Podle meteorologa si Češi během teplejších zim odvykli mrazivým rozmarům počasí.
"Neviděl bych v tom žádnou obrovskou zvláštnost. Spíš jsme odvykli," řekl Hoyer. V minulosti podle něj občas podobné zimy bývaly. V posledních deseti, 12 letech ale byly teplejší.

Doba ledová zatím nehrozí
Podle Hoyera se dá předpokládat, že se v následujících letech chladnější období vrátí. Vyvozovat z toho, že nastává doba ledová, je ale podle něj absurdní. "Je to normální výkyv počasí," řekl. Další zima podle něj může, ale nemusí být tak studená, jako ta letošní. Ani mrazy nebyly podle meteorologa letos mimořádné, i když několikrát klesly pod mínus 20 stupňů Celsia. Pravdou ale je, že leden a únor byly teplotně pod normálem. Podobně studený leden byl naposledy před 15 lety. "Jinak byly ale daleko horší zimy," vzpomněl meteorolog, který počasí sleduje už 40 let. Třeba na přelomu let 1962 a 1963, od prosince do února, prý teploty nevystoupily nad nulu. Největší zima ale byla v roce 1929, kdy v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřili čtyřicetistupňový mráz, připomněl.

Ze zimy neměli radost silničáři, naopak jásají lyžaři
Provozovatelé zimních sportovišť si ale kvůli zimě pod snehem mnou ruce, protože tak skvělou sezonu už dlouho nezažili. S dlouhou sezonou zimních sportů souvisí i větší množství úrazů a zásahů horské služby. Na délku zimy si stěžují silničáři, protože komunikace jsou po zimě ve špatném stavu. Jednotlivé kraje vyčíslují výdaje za údržbu silnic o desítky milionů korun navíc oproti jiným letům. V Praze silné mrazy magistrát přiměly postavit na Letné několik stanů pro bezdomovce. Zima v celé zemi připravila o život přibližně dvě desítky lidí.
(novinky.cz) 22.3.2006