K hledání nových metod boje proti klimatickému oteplování se zavázali delegáti první konference zemí Asijsko-tichomořského partnerství pro čistý rozvoj a klima, která dnes skončila v australském Sydney. Šestice největších znečišťovatelů planety tomu však nehodlá obětovat ekonomický růst založený na fosilních palivech. Austrálie a Spojené státy chtějí dohromady na boj proti emisím věnovat 127 milionů dolarů (zhruba tři miliardy Kč) v průběhu příštích pěti let. Měly by z nich být financovány programy rozvoje obnovitelných zdrojů energie a technologie čistšího využívání uhlí. Nicméně ochránci životního prostředí poukazují na směšnost této částky. Jednající země se příliš zaměřily na nevyzkoušené technologie, opírající se o průmysl fosilních paliv, a nikoliv na prokazatelné obnovitelné zdroje energie jako jsou vítr či slunce. "V první řadě jsme přesvědčeni, že je naléhavě nutné pokračovat v rozvoji a zlikvidovat chudobu," praví se v závěrečném prohlášení dvoudenní zahajovací schůzky zástupců Spojených států, Austrálie, Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje, jíž se zúčastnili i představitelé nadnárodních energetických a těžebních společností a ekologové. Tyto země spotřebovávají téměř polovinu světové energie, vyrábějí téměř polovinu hrubého produktu, žije v nich 45 procent světové populace a v neposlední řadě z nich pochází téměř polovina emisí skleníkových plynů. "Při společné práci budeme lépe odpovídat na rostoucí požadavky na energii i na obecné výzvy, tedy i na znečištění ovzduší, energetickou bezpečnost i množství vypouštěných skleníkových plynů," uvádí se dále v komuniké. Hlavním zdrojem škodlivých emisí je spalování fosilních paliv jako je ropa, uhlí či plyn. Ale "fosilní energie jsou základem našich ekonomik a tato skutečnost zůstane taková během našich životů i dál," tvrdí komuniké s tím, že boj proti klimatickému oteplování nesmí brzdit ekonomický růst. Přesto jsme odhodláni společně pracovat na rozvoji a využívání vhodnějších technologií, které by přinesly snížení emisí plynů, ale my bychom zároveň mohli nadále využívat fosilní paliva, zdůrazňují signatáři. "Myšlenka, že bychom se mohli úspěšně prát s problémem klimatického oteplování na úkor ekonomického růstu, je nejen nerealistická, ale také nepřijatelná," prohlásil australský premiér John Howard. Do boje se velkým dílem musí zapojit také soukromý sektor, připomněl hlavní tezi konference. Třetí největší asijská ekonomika Indie, která je na rozdíl od Canberry a Washingtonu signatářem Kjótského protokolu, nehodlá dodržovat své závazky a snižovat skleníkové emise v souladu s tímto protokolem. Předpokládá však, že nárůstem jaderné energie se jí podaří znečištěné ovzduší poněkud pročistit. Kjótský protokol mimo jiné zavazuje signatáře ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2012 v průměru o 5,2 procenta pod úroveň naměřenou v roce 1990. Avšak Indie podobně jako Čína jsou vyňaty z těch nejpřísnějších limitů, protože obě země jsou v kategorii rozvojových zemí. "Jsme rozvojové země, a proto nemůžeme nic slibovat, zavazovat se ke snižování emisí," prohlásil indický ministr životního prostředí A. Rádža. Energie v Indii pochází naprostou většinou ze spalování uhlí, 15 procent produkují jaderné elektrárny. Snižování emisí v Indii lze dosáhnout rozšířením sítě jaderných elektráren.
(www.ekolist.cz)