Říční dopravu na Labi bude stále výrazněji komplikovat nízká hladina vody způsobená změnami klimatu. Ve své studii to tvrdí postupimský Institut pro výzkum klimatu (PIK). Zpracování studie zadalo několik německých ekologických organizací, které na jejím základě žádají spolkovou vládu , aby zastavila další dopravní výstavbu na Labi, která má za cíl rozšiřování říční dopravy. Od roku 1991 nedosáhlo Labe jednou za čtyři roky roky na čtyři až šest měsíců minimální splavné úrovně hladiny 1,60 metru. "Pokračování regionálně prokazatelné změny klimatu ... za posledních 50 let navíc zvyšuje pravděpodobnost, že výskyt nedostatečné vodní hladiny v kritických letních měsících bude stále častější," uvádí studie, kterou má ČTK k dispozici. Poukazuje například na pokles úrovně letních dešťových srážek za poslední tři desetiletí ve srovnání s lety 1951 až 1980. Podle ekologických organizací, které PIK vypracování studie zadaly, zřetelně od roku 1991 poklesl výnos říční dopravy po Labi. "Další výstavba na Labi je úplně nesmyslná, protože Labe nebude celoročně sjízdné," míní Ernst Dörfler z organizace BUND. Vědci z PIK pozorovali klimatický vývoj a opakovaná období nedostatku vody v Labi za uplynulých 100 let, soustředili se hlavně na oblast Drážďan a Magdeburgu. "Od počátku 90. let je v Labi stále častěji příliš nízká hladina," tvrdí Frank Wechsung, který se na studii podílel. "Utopit v této situaci na výstavbu na řece další miliony není jen ekologicky katastrofální, ale z dopravněpolitického hlediska nesmyslné. Celoroční hospodářská splavnost Labe je přes plánované investice nedosažitelná," uvedla organizace Deutsche Umwelthilfe. "V průměru po Labi u Magdeburgu nepřepluje ani tucet lodí denně. Další prohlubování nebo napřímení břehů na tom nic podstatného nezmění," tvrdí Georg Rast z WWF. Ekologové chtějí, aby se zájem státu soustředil na jiné hospodářské přínosy, jako je rostoucí ekologický turismus podél nedotčených říčních lužin. Studie PIK také tvrdí, že podzimní studie Spolkového říčního úřadu, která hodnotila budoucí sjízdnost Labe, vynechala při alternativě nejvýhodnějšího hodnocení vývoje dva důležité body: změnu ohybu řeky způsobenou výstavbou přehrad v České republice v 50. letech a skutečnost, že v budoucnosti odpadnou nynější zásobárny vody v hnědouhelných povrchových dolech. Česká republika chce kvůli zajištění splavnosti řeky po většinu roku postavit v Děčíně jez. Stavba za tři miliardy korun má začít v roce 2007. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského se debatuje i o druhém jezu u Ústí nad Labem. Proti stavbě jezů protestují čeští ekologové.
(www.ekolist.cz)