Golfský proud ztrácí sílu



Porouchaná klimatizace Evropy
Golfský proud „pumpuje“ do Evropy energii srovnatelnou s výkonem milionu elektráren. Nová měření ukázala, že intenzita proudění během posledního půlstoletí poklesla asi o třetinu. To pravděpodobně způsobí citelnou změnu evropského klimatu.

Severoatlantický teplotní výměník
Proudění teplé vody u hladiny má dvě složky. Většinová obíhá ve směru pohybu hodinových ručiček v horizontálně orientovaném subtropickém víru. Zbytek však proudí na sever přes podmořský hřeben mezi Skotskem a Grónskem (GSR). Ohřívá severní Atlantik a Evropu. Voda tam odevzdává teplo do ovzduší, chladne a klesá (hlavní pásma označují hvězdičky). V hloubce se vrací na jih, zejména podél západního okraje Atlantické pánve. Podle nejnovějšího výzkumu severojižní složka slábne, zatímco subtropická sílí. Evropané se zřejmě budou muset připravit na příchod drsnějšího klimatu. Golfský proud, který „vytápí“ značnou část našeho kontinentu, je totiž o třetinu slabší než před padesáti lety. Za to, že je většina povrchu naší planety obyvatelná, vděčíme z velké části mořským proudům. Zmírňují totiž teplotní rozdíly mezi tropy a polárními oblastmi. Tropickým sluncem ohřátou vodu oceánský proud unáší na hladině a těsně pod ní k severu. Na jih vrací v hloubce studenou. Kdyby tohle proudění zesláblo, evropské klima by se podle řady počítačových modelů ochladilo v průměru o čtyři stupně Celsia. A právě tohle slábnutí teď vypadá jako pozorovaný fakt. V časopise Nature to včera oznámili Harry Bryden, Hannah Longworthová a Stuart Cunningham z Národního oceánografického střediska v britském Southamptonu.

Na půl plynu
K severoatlantickému výměníku patří i teplý Golfský proud. Velká část pobřežní i vnitřní Evropy mu vděčí za příznivé klima. Z vody, kterou přenáší na sever, se do ovzduší uvolňuje teplo. Voda následně ochladne, zhoustne a klesne hlouběji, načež se vrátí na jih. Teplo, které se takto do Evropy dostane, je srovnatelné s výkonem milionu elektráren střední velikosti. Hybným mechanismem tohoto oběhu je celkový severojižní kontrast hustoty oceánské vody. Kromě teploty se na něm podílí zejména slanost. Výkonnost výměníku vědci posuzují měřením teploty a slanosti vody napříč Atlantickým oceánem podél pětadvacátého stupně severní šířky. Brydenův tým tam roku 2004 umístil sérii bójí s přístroji, načež uskutečnil i měřicí plavbu. Výsledky nyní porovnal se čtyřmi dalšími sériemi měření uskutečněnými po roce 1957. Ukázalo se, že intenzita proudění během tohoto ani ne padesátiletí poklesla o asi 30 procent. Ještě začátkem devadesátých let ve zkoumané oblasti převládala z hlediska Seveřanů žádoucí vertikální „překlápěcí“ složka. Od té doby se však na úkor Golfského proudu posiluje oběh vody v subtropech. Závěry Brydenova týmu ladí s poznatky jiných oceánografů, získanými severněji v Atlantiku ze satelitů a přímým měřením hlubinného průtoku vody mezi Grónskem a Skotskem. Podle modelů globálního oteplování roste obsah skleníkových plynů v ovzduší alespoň zčásti kvůli emisím produkovaným lidskou civilizací. Zvlášť velký vliv se přisuzuje využívání fosilních paliv. Vpolárním a subpolárním Atlantiku by mělo roztáváním ledovců přibývat sladké vody. Další příděl přinesou častější srážky a vyšší průtok řek. Sladká voda je řidší. To sníží severojižní hustotní kontrast, čímž zpomalí proudění. Průměrná teplota by mohla poklesnout celkem prudce - v měřítku desetiletí -klesnout až o 10 stupňů Celsia.

Cynikové se neohřejí
Hrozbu takového ochlazení zdůraznila i nedávno zveřejněná zpráva Pentagonu. Ta došla ke stejnému závěru na bázi paleoklimatických analogií. Zdánlivě paradoxně by pokles teplot mohlo odstartovat globální oteplování. Takový scénář, i když do akčního stylu upravený, zobrazil i nedávný hollywoodský trhák. Nejnovější poznatky britských oceánografů podporují přeměnu této vědecké fikce na vědecký fakt. Bagatelizování hrozby globálního oteplení s tím, že se týká „jen“ několika ostrovů a nám přinese úspory za topení, by se tedy v budoucnosti mohlo velmi vymstít. Průměrná teplota by se mohla změnit velmi prudce. Během několika desetiletí může klesnout až o deset stupňů Celsia.
(LN)