O Sezónních klimatologických předpovědích


<< aktuální předpověď


Data jsou získávána z Climate prediction center, které sídlí v Marylandu v USA. Využívá systém CFS03 (Coupled Forecast System) z NCEP (National Centers for Environmental Prediction). Model je integrován jednou denně na dobu 9 měsíců dopředu. Počáteční podmínky pro atmosféru jsou brány z reanalýz NCEP/DOE Reanalysis-2, pro oceán z NCEP/GODAS (Global Ocean Data Assimilation System). Využívá se ensemblové techniky, ensembl má 40 členů.

Další centra: ECMWF, IRI, UKMO, NASA/GMAO

CO TO JE SEZÓNNÍ KLIMATOLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ A JAK JI INTERPRETOVAT Již delší dobu je známo, že předpovědi počasí mají své limity. Ukazuje se, že maximální dosažitelný horizont klasické (deterministické) předpovědi počasí je zpravidla kolem 2 týdnů. Při předpovědi na delší období jsou tzv. chaotické vlivy již tak výrazné, že deterministická předpověď je prakticky nemožná. Přesto ale i předpovědi na delší období obsahují jisté využitelné informace. Často se stává, že vývoj počasí sice nelze deterministicky odhadnout na delší dobu dopředu, lze ale odhadnout alespoň některé statistické charakteristiky dalšího vývoje.
Předpověď počasí vychází vždy z analýzy počátečního (současného) stavu atmosféry a snaží se odhadnout další vývoj tohoto počátečního stavu směrem do budoucnosti. Každý "krok" předpovědi je ale nutně zatížen jistou chybou nebo nejistotou. Je tedy jasné, že čím více do budoucnosti s předpovědí jdeme, tím větší vliv mají takto kumulované chyby nebo nejistoty a odhad budoucího stavu se stává méně a méně závislým na stavu počátečním. V určitém okamžiku závislost odhadovaného budoucího stavu atmosféry na stavu počátečním (analýze) prakticky mizí. Tam někde je i maximální horizont deterministické předpovědi v obvyklém slova smyslu.
Za maximálním horizontem předpovědi tedy už nejsme schopni odhadnout budoucí konkrétní stav atmosféry (počasí) na základě prognózy, vycházející z počátečního stavu (analýzy). Přesto ale existují vlivy a procesy, které dlouhodobě ovlivňují vývoj atmosféry (např. rozložení teploty povrchu oceánu). Takové vlivy nám mohou umožnit předpovědět např. jistou tendenci k výskytu nadnormálních teplot v dané oblasti v určitém období, i když nikdo není schopen předpovědět, jaké konkrétní teploty se tam vyskytnou v určitém daném konkrétním dni.
V předchozím textu jsou již obsaženy dva základní rozdíly mezi předpovědí meteorologickou a klimatologickou. Zatímco meteorologická předpověď formuluje tvrzení o konkrétních hodnotách meteorologických prvků v určitém konkrétním čase, klimatologická předpověď odhaduje některé statistické vlastnosti dané veličiny během celého delšího období (minimálně měsíc, ale zpravidla sezóna). Sezónou je zde myšleno jakékoli 3-měsíční období. Nejen tedy běžná roční období (jaro, léto, podzim, zima), ale všech 12 vzájemně se překrývajících 3-měsíčních období během roku (leden až březen, únor až duben, březen až květen, ... , prosinec až únor).
Jaké statistické charakteristiky ale lze takto předpovídat? A pro jaké prvky? Pokud jde o meteorologické prvky, nejběžnější jsou dnes předpovědi teplotních charakteristik. Obtížnější (a také méně úspěšné) jsou předpovědi srážkových charakteristik, zejména vzhledem k daleko větší přirozené prostorové a časové proměnlivosti srážek ve srovnání s teplotou. Z hlediska předpovídaných statistických charakteristik je zřejmé, že nelze jít do jakýchkoli detailních popisů. Jako zcela vyhovující (a ve světě u těchto předpovědí běžné) se ukazují odhady pravděpodobností výskytu dané veličiny v některém z tercilů, definovaných na základě měření za jisté delší období (např. standardní klimatologické období). Tak např. z třicetiletých řad pozorování průměrných teplot pro daný měsíc nebo sezónu jsou odhadnuty tercily (33% a 67% kvantil rozdělení).
Ještě je jeden zásadní rozdíl mezi meteorologickou a klimatologickou předpovědí. U meteorologické předpovědi lze vždy jednoznačně rozhodnout, zda předpověď vyšla nebo nevyšla. Stačí porovnat předpověď s pozdější realitou. U klimatologické předpovědi to ale možné není. Klimatologická předpověď totiž v zásadě připouští možnost výskytu nadnormálních, normálních i podnormálních hodnot (s různou pravděpodobností realizace), takže klimatologické předpovědi je třeba vyhodnocovat statisticky za určité delší období.
(text ČHMÚ)