Meteorologická předpověď je fyzikální úloha, jejíž cílem je vytvořit nejpravděpodobnější scénář (scénáře) budoucího vývoje atmosféry. Využívá základní fyzikální zákony (zákony pohybu, zákony termodynamiky) a řeší je pomocí matematiky, případně s pomocí znalostí chování synoptických objektů (tlakové útvary, fronty).

Dělení meteorologických předpovědí

• Podle období, na které je vydána
• Velmi krátkodobá 0-12 h, nowcasting 0-2 h
• Krátkodobá: 1-3 dny
• Střednědobá: 3-15 dnů
• Dlouhodobá
• Předpověď klimatu
• Podle účelu
• Všeobecná - určená pro nejširší veřejnost, prezentovaná ve sdělovacích prostředcích
• Speciální - pro specializované uživatele, jimž se přizpůsobuje obsah i forma předpovědi (předpovědi pro letectví, údržbu silnic, atd.)
• Podle místa/oblasti
• Oblastní - pro administrativně nebo jinak specifikované území
• Liniová - speciální předpověď zejména pro sféru dopravy - letectví, silnice
• Místní - speciální předpověď pro určitou lokalitu

Informace nutné pro tvorbu předpovědi počasí

• Informace ze sítě pozemních stanic - posílají většinou alespoň každých 6 hodin, nejčastěji každou hodinu zprávu, v současné době v kódu SYNOP
• Informace z aerologických stanic - měří výškový profil základních meteorologických prvků (teplota, vlhkost, tlak vzduchu, vítr) alespoň 1x denně
• Informace získané metodami dálkové detekce - hlavně meteorologické družice, meteorologické radary, systémy detekce blesků
• Podnebné charakteristiky dané lokality nebo oblasti

Metody předpovědi počasí

• Klasická norská (frontologická) škola - rozvíjená především v první polovině tohoto století. Je založená na teoretickém rozpracování termodynamiky a hydrodynamiky (aerodynamiky) vzduchových hmot, atmosférických front, tlakových níží a výší a všeobecné cirkulace atmosféry
• Numerické modelování