Název meteorologie pochází ze 4. století př. n. l., kdy se pojmem "meteora" rozuměly všechny věci ve vzduchu. Nejstarším meteorologickým pojednáním je Aristotelova Meteorologova.
Předpovídání počasí zajímalo učence už dávno V polovině 17. století se po vynálezu barometru (Italem Torricellim) na základě jeho údajů dělali první pokusy o předpověď. Geniální myšlenky M.V.Lomonosova v polovině 18.století nenašli tehdy uplatnění. Až dnes se uskutečnilo jeho předvídání ve spojitosti s numerickými předpověďmi počasí. Vývoj synoptické meteorologie se dělí do několika období, které nemají přesně stanovené hranice:

• Dosynoptické období, které připravovalo půdu pro rozvoj meteorologie. V tomto období se organizovalo systematické pozorování počasí na více stanicích různých zemí. Byly objeveny zákonitosti v rozložení směru větru (pasáty), sestaveny první mapy větrů a první schémata všeobecné cirkulace atmosféry.
• Přípravné období (1826 - 1860) trvalo od sestavení prvních synoptických map (publikoval ji H.W.Brandes roku1826) do organizování pravidelné povětrnostní služby. V následujícím období se povětrnostní mapy kreslily jen příležitostně a postupně se zdokonalovaly.
• První období (1860 - 1920) trvalo od organizování povětrnostní služby do zavedení atmosférických front při analýze synoptických map. Po "Balaklavské vichřici", která se rozpoutala na Černém moři 14.11.1854 a potopilo se mnoho lodí anglicko-francouzské flotily bojující proti Rusku, vyslovil francouzský vědec U.Leverrier domněnku, že vichřici bylo možné předpovídat, kdyby byly známé meteorologické údaje. Tento závěr odstartoval shromažďování meteorologických dat a zřizování povětrnostních služeb ve více zemích. Mezinárodní výměna těchto informací se však mohla uskutečnit až po uzavření míru mezi Francií a Ruskem roku 1856. Na organizaci povětrnostních služeb mělo zájem především námořnictví, protože v té době převládaly plachetnice. V prvním období rozvoje synoptické meteorologie byly odhaleny zákonitosti přemisťování cyklón a anticyklón, rozpracovány první způsoby předpovídání počasí. Hlavní pozornost byla věnována analýze barických systémů. Velmi rozšířenou se staly konvektivní a termická teorie cyklon. Při první světové válce (1914-1918) byla výměna meteorologických dat přerušená, kromě skandinávských zemí, kde vznikla hustá síť meteorologických stanic. To umožňovalo sestavit podrobnější povětrnostní mapy. Pomocí těchto map se vědcům podařilo objevit atmosférické fronty (Bergenská škola). K tomuto období se řadí i 1. neúspěšný pokus o numerickou předpověď počasí provedený L. Richardsonem v roce 1922.
• Druhé období (1920-1940) je charakteristické zavedením analýzy atmosférických front a používáním radiosond v operativní synoptické praxi. S.P.Chromov shrnul ve své publikaci "Úvod do synoptické analýzy" (1934) metody "nové" synoptiky. Předpovědi počasí se staly konkrétnější, podrobnější a kvantitativnější. V roce 1930 byla v Moskvě založena první vysoká škola na přípravu odborníků s vysokoškolskou kvalifikací.
• Třetí období (1940-1960) se vyznačuje používáním výškových synoptických map a numerických předpovědních metod v synoptické praxi. Výzkum se věnoval především synoptickým objektům, všeobecné cirkulaci atmosféry a vlivem orografie na atmosférické děje. Významné pokusy v numerických dlouhodobých předpovědích začala v roce 1943 E.N.Blinovová.
• Čtvrté období (1960-do současnosti) je charakteristické používáním meteorologických družic a výstupů numerických modelů v běžné praxi. Věnuje se zvýšená pozornost studiu všeobecné cirkulace atmosféry v souvislosti vzájemného vlivu oceánu na pevninu a naopak. Výsledky těchto studií mají velký význam pro dlouhodobé předpovědi počasí.

V České republice se začalo počasí systematicky pozorovat přístroji na začátku 18. století. Za nejstarší záznamy se považují pozorování J.A.Reimana z roku 1717 - 1720. Pozornost počasí věnovaly také hvězdárny, které se nacházely v Praze - Klementinu a Trnavě. V roce 1919 vznikl Československý meteorologický ústav v Praze, prvním řiditelem se stal R. Schneider. Už v tomto roce se začalo s pravidelným uveřejňováním předpovědí počasí na základě rozboru údajů o tlaku vzduchu. V synoptické meteorologii je ještě mnoho nevyřešených problémů, které mají význam pro předpověď počasí. Objevují se i nové, např.: znečištění ovzduší. Řešením těchto problémů a dalším rozvojem synoptické metody se zabývají mnozí odborníci.